|
| |
|
|
Mapování vývoje vegetace bylinného patra v horských smrčinách Krkonoš s využitím GIS.
ČIHÁK, Jan
Horské lesy jsou významnou krajinnou složkou našeho státu. V uplynulých třech desetiletích byly silně poničeny antropogenními vlivy, zejména pak imisemi. Imisní zátěž zhoršuje zdravotní stav lesa, což má za následek změny ve struktuře vegetace, ve které se zdravotní stav lesa odráží. Hlavní cíle mé práce byly zmapování stavu bylinného a mechového patra na dvou trvalých výzkumných plochách v Krkonoších (Alžbětinka, Modrý důl), vytvoření map bylinného patra a jejich digitalizace, srovnání těchto map se stavem v letech 1993-1994 za použití vývojové analýzy pomocí GIS. Výstupem práce jsou podrobné vegetační mapy obou trvalých výzkumných ploch, jejichž zpracováním (digitalizací a statistickým vyhodnocením) byly prokázány významné změny v pokryvnostech jednotlivých kategorií půdního pokryvu ve srovnání s rokem 1993-1994. Na trvalé výzkumné ploše Alžbětinka byl zjištěn především výrazný ústup třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a naopak nárůst pokryvnosti brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Na TVP Modrý důl byl zaznamenán pokles obou pozorovaných vegetačních druhů, metličky křivolaké (Avenella flexuosa) i třtiny chloupkaté.
|
|
|
Přirozená regenerace smrku v horské smrčině a na plochách disturbovaných kůrovcem
Urbanová, Renáta ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Přirozená regenerace smrku Picea abies v nenarušené horské smrčině a na disturbovaných plochách vzniklých následkem větrných bouří a přemnožení podkorního druhu hmyzu, především lýkožrouta smrkového (Ips typographus), probíhá primárně prostřednictvím klíčení semen z přechodné půdní semenné banky. Stav půdní semenné banky se odvíjí od dostupného množství semen, které je mezi lety značně proměnlivé. Meziroční změny ve velikosti semenné produkce jsou způsobeny nepravidelným výskytem semenných let, které odráží změny počasí v souvislosti s probíhající změnou klimatu. Zvýšená průměrná teplota vzduchu a nerovnoměrné rozložení srážek v průběhu roku májí pozitivní účinek na fenologii smrku, následnou velikost úrody semen včetně jejich kvality a zvyšující frekvenci semenných let. Velké množství semen během semenných let indukuje zvětšení počtu predátorů semen, pro které jsou semena v horské smrčině zdrojem potravy nebo jim zajišťují životní prostředí pro jejich vývoj. Granivorní bezobratlí, malý obratlovci, ale i houbové patogeny svou aktivitou významně snižují podíl životaschopných semen potřebných pro regeneraci smrkových porostů. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky, které vysvětlují interakce a mechanismy spojené s půdní semennou bankou smrku Picea abies, a ukazuje, co předchází tomu, než...
|
|
|
Využití metody náhrady přírodních zdrojů ("resource equivalency method") pro hodnocení náhrady škod způsobených na ekosystémech člověkem
MUNDOKOVÁ, Mariana
V Národním parku Šumava (modelové území Modrava) bylo s pomocí metod náhrady přírodních zdrojů (?resource equivalency method?) provedeno ekonomické ocenění nákladů na remediační opatření horských smrčin (10 modelových ploch) napadených lýkožroutem smrkovým v různém stadiu rozpadu (chřadnoucí porosty, na kterých ještě nedošlo k rozpadu, porosty po rozpadu ponechané přirozené obnově bez zásahu člověka a holina, ze které bylo kalamitní dřevo vytěženo a odvezeno). Pro určení environmentálního poškození byly jako kvantitativní měřítko použity mikroklimatické charakteristiky (průběhy teploty a vlhkosti) měřené pomocí datalogerů a společenstva epigeických brouků (metoda zemních pastí). Bylo zjištěno, že z hlediska nákladů na remediaci poškozených ploch je nejvýhodnější přirozená obnova na plochách s mrtvými stromy bez zásahu člověka. Na těchto plochách byly mikroklimatické charakteristiky nejvíce podobné charakteristikám v chřadnoucích porostech, ve kterých ještě k rozpadu nedošlo. Také druhová pestrost a přítomnost reliktních či pralesních druhů brouků zde byla nejvyšší. Na základě uvedených údajů bylo dokázáno, že přirozená obnova odumřelého lesa je v horských smrčinách nejvhodnější jak z biologického hlediska tak i z hlediska ekonomického (obnova přirozených ekosystémových služeb, které horská smrčina poskytuje).
|
host ::
RSS.